Martina a Jezevec (alias Petr) jsou manželi od roku 2016. Oba dva jsou časově vytížení a velmi úspěšní ve svých oborech. Udělala jsem rozhovor právě s Martinou, která se s vámi podělí o tom, co považuje ve vztahu s Jezevcem za klíčové, jaké mají rituály a jak vnímá manželství.

Co je podle tebe důležité pro budování a udržení vztahu?

Mám pocit, že vztah se nám spíš tak nějak přirozeně děje, než že bychom ho nějak vědomě budovali a udržovali. A to je podle mě jeden z hlavních důvodů, proč jsme ve vztahu oba tak spokojení. Nepotřebujeme nijak zvlášť vyjednávat společný prostor ani prostor každého z nás. Až jednou budeme mít děti, asi budeme muset náš vztah víc vědomě facilitovat, ale zatím to není nutné.

Ale jinak jsou pro nás samozřejmě důležité všechny ty často zmiňované věci jako vzájemný respekt, nadhled, ochota upozadit své ego, rovnocennost ve vztahu, sdílené hodnoty a připravenost přijmout toho druhého, jaký skutečně je, což s sebou může nést mimo jiné i vzájemnou podporu ve vlastní seberealizaci a úctu k zájmům, které třeba nesdílíme. A samozřejmě důvěra. A ta pro mě stojí a padá na transparentnosti a velmi otevřené vzájemné komunikaci.

Partnerství je kombinace přátelství a mileneckého vztahu. Proto je pro nás samozřejmě důležitá spokojenost po intimní stránce. A k té vede také zmiňovaná otevřená komunikace a ochota sdílet své potřeby a přání.

A pokud bych to měla ještě vztáhnout čistě na sebe, pak je pro mě důležitá intelektuální stimulace. A proto mám vedle sebe člověka, který je zvídavý, nekonvenční a originální, je stále o čem se s ním bavit a stále mě umí překvapovat. Nemusím s ním ve všem souhlasit, ale díky tomu jsem neustále nucena přehodnocovat své pozice a rozvíjet se. Až jednou zchřadneme a zbude nám jen společné posedávání na lavičce při krmení holubů, věřím, že u toho budeme nadále vést vzrušující debaty.

Jaké máte rituály na rozvoj vztahu?

Jak jsem naznačila výš, nemáme nic, čím bychom cíleně rozvíjeli vztah. Ale pár zvyklostí, které si do našich životů našly cestu spontánně, by se našlo.

Mimo letní teplé dny si spolu rádi dáváme společnou koupel, obvykle s vínem a sýry. To pak spolu jen tak mlčky relaxujeme. No a samozřejmě dovolené. Oba jsme dobrodružné povahy a naše cesty jsou obvykle plné setkávání s  lidmi, což nám přináší velké množství společných zážitků, ale méně času na sebe. V poslední době jsme si vyzkoušeli i víc hedonistický model dovolené, který je daleko víc o nás jako páru a plnění si svých tužeb, ke kterým se v každodenním shonu hůře dostává.

A možná by se za rituál dala označit specifická partnerská komunikace, kterou si dvojice často osvojí. Tajný jazyk, neexistující slova, citoslovce a přezdívky, které používáme jen my. I to na denní bázi používáme, včetně toho, že spolu občas komunikujeme skrze plyšáky.

Vidíš nějaký rozdíl mezi tím, když pár spolu jen „chodí“ a když se pak stanou manželi? Jaký?

Pro mě samotnou byla svatba jakési veřejné deklarování, že jsme a chceme být partneři v dobrém i ve zlém, do smrti.  Vzhledem k tomu, že jsme si ve vztahu prošli mnohými turbulencemi, jsme si uvědomovali, co to znamená. Občas si říkám, že úvahy o svatbě by měly přijít až po společném odžití vážnější krize, která prověří, zda pouta, co pár drží pohromadě, jsou silnější než vlastní hrdost, pohodlí nebo sebeláska. Takže změna je pro mě v tom, jak chci, aby nás vnímalo okolí, a že přijde-li nějaký problém, pociťuji daleko větší zodpovědnost za to jej vyřešit a neutéct před ním tím, že ukončím vztah.

Jak spolu trávíte volný čas?

Ani jeden moc volného času nemáme. Proto ale rádi pracujeme bok po boku. To, čím se živíme, nám umožňuje čas od času pracovat z domu, rádi si tedy děláme na dílčích úkolech spolu. Nesvádí nás to k prokrastinaci, protože oba naše profese milujeme a pracujeme rádi. Ale samotné vědomí toho, že jsme si nablízku, nám zvedá náladu. Nehledě na to, že si čas od času můžeme jít dát pusu a obejmout se. Ve skutečně volném čase jsme pak nejčastěji spolu někde v přírodě nebo na výletě. A binge-watching nějaké té quality tv nebo artovek je super program na líné večery v posteli.

Jak si čas na sebe nacházíte?

Snadno. Když jsme od sebe, velmi brzy si začneme chybět. A to pak není o nacházení času, ale o tom, že spolu být chceme a jsme. Ve vytížených dnech je ale pro mě důležité se alespoň potkat v ložnici a přitulit se a usnout si v náručí. Doma spíme zásadně nazí. Není krásnější usínání, než když cítím tlukot srdce a dech toho druhého na vlastní hrudi nebo zádech. Když tak nad tím přemýšlím, to je možná pro nás skutečně ten nejzásadnější partnerský rituál. Společné usínání tělo na tělo.

Líbil se vám tento rozhovor? Dejte mi vědět!

Rituály BOND jsou nástroj pro budování partnerských vztahů, který nám pomáhá se soustředit na to, co je opravdu důležité.